Podílové spoluvlastnictví versus ideální polovina. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Vlastnictví nemovitosti více lidmi může být kolikrát komplikované. Jaký je však rozdíl mezi podílovým spoluvlastnictvím a tzv. ideální polovinou, jaká varianta je lepší a zejména, jak z toho ven, pokud vás už unavují neustálé spory ohledně správy a dalšího osudu společně vlastněné nemovitosti?
Ideální polovina je jednou z variant podílového spoluvlastnictví. Rozdíl je v tom, že podílové spoluvlastnictví počítá s větším množstvím vlastníků, zatímco ideální polovina už svým názvem naznačuje, že majitelé jsou pouze dva, oba s naprosto stejnými právy a povinnostmi.
Ideální polovina nemusí být ideálním řešením
Přestože obecně platí, že více majitelů = nižší šance se dohodnout, v tomto případě je dělení na ideální poloviny ještě složitější. Oba majitelé totiž mají zcela stejné slovo i pravomoci, a zatímco v případě tří a více majitelů může dojít ke vzniku jakýchsi „koalic“, v případě dvou lidí zůstává poměr sil čili hlasů vyrovnaný.
S ideální polovinou se většinou setkáme v případě vlastnictví nemovitostí a pozemků. Zajímavé je, že není přesně definováno, která ze dvou zcela identických částí fyzicky náleží kterému z obou vlastníků. Ideální spoluvlastnictví vzniká zpravidla v důsledku dědického řízení nebo dělením majetku po rozvodu.
Toto uspořádání má několik nevýhod. Za prvé není možné převést či darovat svoji ideální polovinu bez souhlasu majitele druhé poloviny, který má navíc předkupní právo. Od 1. 7. 2020 je však tato povinnost omezena pouze na 6 měsíců od nabytí ideální poloviny a vztahuje se pouze na situace, kdy jste nemovitost zdědili či ji nezáměrně nabyli.
Spoluvlastnickým podílem navíc nelze zaručit hypotéku, v případě exekuce se její uvalení vztahuje na celou nemovitost i movité věci uložené v ní, dotýká se tedy i toho vlastníka, který v exekuci není.
Zrušení majetkového vztahu ideálního spoluvlastnictví
Optimálním řešením tohoto majetkového vztahu je prodej nemovitosti třetí straně, na které se oba vlastníci domluví. Z ideálního spoluvlastnictví je také možné se vyvázat, potřebujete k tomu však dohodu o zrušení spoluvlastnictví, se kterou musí souhlasit i druhý majitel. Pak můžete nemovitost rozdělit na dvě stejné jednotky a spravovat je samostatně. Pokud se však na znění této dohody nejste schopni shodnout, je možné nechat v této věci rozhodnout soud. Je třeba ale počítat s tím, že celý proces většinou trvá dva až tři roky.
Pokud se chcete dohadům a soudům vyvarovat, je ideální svůj spoluvlastnický podíl prodat třetí straně, která se navíc postará o veškerou administrativu. Na českém realitním trhu existují firmy, jako například Brněnský zvonec - reality s.r.o., které se o celou záležitost postarají, nabídnou vám za podíl adekvátní cenu a vy si tak ušetříte zbytečné starosti a finance se správou objektu, který vám přestal přinášet užitek.
