Jak zrušit trvalé bydliště někomu jinému?

Zrušení bydliště přechodného přineslo problémy s tím trvalým

Trvalé bydliště cizí osoby ve vaší nemovitosti s sebou nese jedno riziko, totiž možnou návštěvu exekutora a k tomu může dojít velmi snadno. Ani nemusí váš bývalý nájemník či bývalý majitel nemovitosti o svém pochybení vědět. Ovšem cílem tohoto článku není hodnocení současné exekuční praxe u nás a její neutěšenosti, nýbrž praktické rada, jak problémům předejít. Jde totiž o to, že u nás byl před léty zrušen statut přechodného bydliště a pokud tedy nejste majitelem nemovitosti, musí vám přihlášení k trvalému pobytu někdo umožnit, v opačném případě vám pak nezbude nic jiného, než být přihlášeni na radnici v místě, kde právě žijete. Mnoho lidí je dokonce hlášeno doslova na opačném konci republiky. Může se také stát, že bývalý majitel nemovitosti a nebo její nájemník prostě pouze zapomene odhlásit své trvalé bydliště, přestože zde již roky nebydlí.

Co říká zákon č. 133/2000 Sb. O evidenci obyvatel

Trvalé bydliště je jedním ze základních identifikačních znaků každého občana naší země. A právě tento údaj je veden v registru obyvatel a většinou slouží i jako doručovací adresa. Ovšem právě zrušení trvalého bydliště je velmi jednoduché. Zákon č. 133/2000 Sb. O evidenci obyvatel srozumitelně definuje, na jakém základě můžeme žádat o zrušení trvalého pobytu v případě jiné osoby. Tento problém je řešen v § 12, odstavcích 1 a 2:

“Zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.”

Jak při rušení trvalého bydliště postupovat?

Jak tedy postupovat? Nejprve si zkontrolujte kupní či nájemní smlouvu. Vždy totiž musíme jednat v souladu s těmito smlouvami. Většinou se stane, že bývalý nájemník či majitel nemovitosti nesplní svou povinnost „ukončit svůj trvalý pobyt ve smluvené době“. A právě díky nesplnění této povinnosti vzniká nárok na uplatnění příslušné smluvní pokuty a také na samotné zrušení trvalého pobytu této osobě. Pokuta samozřejmě ve smlouvě zakotvena být nemusí. Ve vašem případě je důležité, že stačí navštívit nejbližší obecní nebo městský úřad, jelikož máte jakožto stávající majitel nemovitosti plné právo na zrušení trvalého pobytu nájemníkovi nebo předchozímu majiteli, kteří v této nemovitosti již dávno nebydlí. Stačí dodržet uplynutí smluvní doby, obvykle to bývá například 30 dnů.

Zásadní je splnění zákonných podmínek

Zásadní je právě splnění zákonné podmínky zániku užívacího práva konkrétní osoby (osob) k nemovitosti a zároveň neužívání této nemovitosti či její části. Zánik užívacího práva k nemovitosti prokážete kupní nebo nájemní smlouvou. Důkazem však také může být výpis z katastru nemovitostí, případně rozhodnutí soudu potvrzující, že k zániku práv došlo.

O něco složitější je prokázání neužívání nemovitosti, to se však většinou řeší výslechem či písemným vyjádřením sousedů. Zrušení trvalého bydliště může trvat nejdéle 60 dnů, což je doba, do které jsou úřady povinné problém vyřešit. Během správního řízení může být předvolána osoba, které je trvalé bydliště rušeno, pokud dojde k nějakým nejasnostem. Stejně tak může být předvolána osoba, která žádost ke správnímu řízení podala, tedy vy sami. Jakmile bude vaší žádosti vyhověno, úřad trvalé bydliště zruší.

Důležité je uzavření kvalitní kupní či nájemní smlouvy, to je základ, který později předejde dohadům a možným vleklým sporům.

Zdroj: PATREAL.CZ, www.zakonyprolidi.cz, shutterstock.com