Být či nebýt, stěhovat se či nestěhovat. Co se vám vyplatí, když vzroste nájem?

Netrapme se jindy tak podstatnými maličkostmi: to, jak máte strukturovanou nájemní smlouvu; zda jde o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou; jestli to zvýšení o deset procent skutečně odpovídá inflaci, momentálně důležité není. Prostě před vám stojí fakt, že máte od Nového roku platit o deset procent víc. A že můžete, alespoň teoreticky nejspíš máte tu možnost, se odstěhovat někam jinam. Vyplatí se vám to? Anebo máte radši zatnout zuby a vydržet, připlatit si?

Vaše úvahy by se měly odvíjet od několika důležitých bodů. Samozřejmě to asi začne u toho, jestli to zvýšení o desetinu povýšilo váš nájem o jedenáct stovek anebo tři tisícovky. Anebo dokonce o víc. On totiž průměrný nájem za byt o výměře 60 metrů čtverečních v Česku činí okolo 18 500,- korun. S tím, že nejlevněji je v Ústeckém kraji (necelých 11 000,-) a nejdráže pochopitelně v Praze, kde ceny snad ani nemají strop. Hrubý průměr v rámci Česka mimo hlavní město se pohybuje kolem 14 – 16 000 korun.

Takže zvýšení o deset procent znamená přibližně patnáct stovek. Na konci roku to bude, po dvanácti zaplacených nájmech, celých 18 000. To je hotová suma, kterou můžete ušetřit, když nájem vypovíte. A která pochopitelně může být zajímavější, vyšší, když se postěhujete do regionu, kde je laciněji. Třeba z Prahy do Ústeckého kraje. V časech, kdy máte našponovaný rozpočet, to na první pohled vypadá lákavě.

Ale opravdu se to vyplatí?

Dalším bodem k přemýšlení totiž jsou přímé náklady stěhování.

Příklady kočovníků, kteří zabalili děti do peřin a posadili je na sáně, ponechejme v ruských stepích. I když si při stěhování ze starého do nového spousta lidí svépomocně a s přáteli vypomůže, je většinou lepší nechat tu fyzickou část na profesionálech. Stěhovací firmě. Pokud budete hledat solidní firmu, bude to o něco dražší. Protože do orientačních propočtů se započítává snad úplně všechno.

Počet pater ve startu a v cíli; (ne)přítomnost výtahu; vzdálenost od parkoviště (nosí-li se bedny víc jak 20 metrů z auta); nadrozměrné kusy nábytku a kusy těžší než 100 kilogramů; balení a obalové materiály, zapůjčení beden či krabic; počet stěhováků; každá započatá hodina stěhování; jednorázová suma za proces plus DPH. A samozřejmě taky dodávka, podle objemu/rozměrů. A najeté kilometry přepravy.

Hodně malý a skromně zařízený byt z Prahy do Brna (ale probůh, kdo by se stěhoval zrovna tam!) přestěhujete za 12 - 15 000 korun, velký a dobře vybavený být na té samé trase „za dvacítku“. Samozřejmě s tím, že různé firmy to zvládnou levněji, ovšem bez nějak elegantně zařízeného servisu a pojištění přepravovaných kusů nábytku a spotřebičů. Už z toho plyne, že takové stěhování vás vyjde dráž, než kolik zaplatíte na zvýšeném nájemném.

Ale možná se chcete stěhovat docela nedaleko, a vybaveni jste nenáročně. Optimisticky tedy předpokládejme, že rozpočet na stěhování nebude větší než deset tisíc korun. Ono to ale není to jediné, co se platí.

Stěhování totiž plodí i další, nepřímé náklady.

Povinnosti, co nepočkají

Ne nutně se musí i vás týkat vypovězení popelnic, parkovacího místa. Přípojku k internetu ale nejspíš budeme mít, a její od-instalace zadarmo není. Demontáž přijímacího zařízení při ukončení smlouvy přijde bratru na pětistovku. A podobných zařízení, instalací, předplatných a rezervací – často s výpovědní lhůtou, která má nějaký „doběh“ a za předčasné ukončení můžete platit penále, může být víc.

Teplo, plyn, elektřina, voda. Všechny tyto dodávky bude třeba odhlásit, tzn. zrušit smlouvu s dodavatelem nebo se domluvit na jejich převedení na jinou osobu. Pokud dobře funguje komunikace s majitelem bytu – což v případě náhlého ukončení nájmu z vaší strany může přestat platit – není to těžké. Jen náročné časově.

Nezapomeňte ani na zákonné povinnosti, které se pojí s ukončením nájmu a potřebou nahlásit změnu adresy. O vašem stěhování a nové adrese se musí dozvědět (podle situace) ve vaší zdravotní pojišťovně, u vašeho zaměstnavatele, na živnostenském úřadu, České správě sociálního zabezpečení, registru vozidel, v bance, na poště… Seznam toho, co by se chtělo, zůstává pořád stejně krátký, zatímco seznam toho, co se musí, se nepříjemně rozrůstá.

Kauce jako rukojmí

Naštěstí (pro někoho spíš bohužel) je tu institut tzv. vratné kauce. Peníze, které jste navrch složili při podpisu nájemní smlouvy. A které vám musí být vráceny do třiceti dnů od ukončení nájemního vztahu. Pokud jste tedy jako nájemník splnil všechny své povinnosti, a pokud byt vracíte ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení, a nejsou žádné dluhy na nájmu či službách.

Zádrhel často samozřejmě je v nízké ochotě pronajímatele vám kauci vyplatit, neshoda na tom, co běžné opotřebení je a není. Jinými slovy, jsou to nervy. A hodí se vědět předem, jestli vám skutečně pronajímatel hodlá plnou kauci vrátit, anebo očekává například to, že prázdný byt po sobě vymalujete. Jestli chcete/musíte, to je něco jiného.

Pokud byste náhodou chtěli dostát domluvě, a nechtěli se sami mořit s malováním, pomůže vám jistě ráda nějaká firma. S výpočtem orientační ceny malování bytu vám pomůže vzoreček. Suma se pohybuje mezi 0,7 - 0,8 násobkem podlahové plochy bytu vynásobené průměrným nájemným v dané lokalitě. Za byt o šedesáti metrech čtverečních tak vyplatíte něco mezi 12 – 18 000 korunami. V podstatě další nájem. Jen proto, abyste dostali vratnou kauci (třeba taky ve výši nájmu).

Čas a emoce se počítají špatně

Počítat můžeme dál. Velké stěhování si můžete naplánovat na víkend, ale připravit jej – všechno nachystat, roztřídit a probrat, zabalit, rozebrat rozměrné kusy nábytku, si řekne o váš čas. Čas vás bude stát i hledání a prohlídky toho vysněného nového bytu, do kterého byste se rádi přestěhovali. A i tam budete při podpisu nájemní smlouvy řešit vyplacení vratné kauce. Nebo připojování předplatných, instalací, internetu.

V penězích se pak nedá vyjádřit cena řekněme emočních nákladů. Každé stěhování si na vaší psychice vybere daň. Odcházet ze starého do nového prostě úplně příjemný zážitkem není. Může to být melancholické loučení s dobrými sousedy, i strach z toho, jací sousedé budou tam, kam se ubíráte. Je to velká změna, přesun narušující zažité, trhající vazby a přátelství.

Zajímavým prvkem jsou ještě „nezamýšlené náklady“. Tedy spíše dopady a následky stěhování. Řekněme, že se stěhováním nezmění nic na vašem zaměstnaneckém poměru, pracovat budete i nadále na stejném místě. Ale z nového bytu budete muset dojíždět do zaměstnání například o 15 minut déle. To vypadá jako prkotina, která s nájmy nebo stěhováním nijak nesouvisí.

Jenže po měsíci takového prodlouženého dojíždění přijdete jen cestováním o jedenáct hodit ze svého času. Domů, do nového bytu, se budete vracet o dost strhanější. Projeví se to i na financích, projetém benzinu či jízdném v MHD. A možná se začnete sami sebe ptát, proč jste se vlastně stěhovali z místa, kde to do práce nebylo tak daleko.

Propočítat a zvážit klady případného stěhování, pokud se vám nájem navýší o deset procent, musíte samozřejmě sami. Ale je tak nějak patrné, že při zhodnocení všech přímých a nepřímých nákladů spojených se stěhováním, zvýšení nájmu o desetinu, nebude tím příhodným ekonomickým důvodem pro změnu. Nebyla by to cesta, jak ušetřit.

Zdroj: TheConversation.com, maxima.cz, bravis.cz, dostupnyadvokat.cz, eStav.cz, prazskypartner.cz, nature.com